Classical New Age Music Jona Schmidta a její receptivní úcinky (PDF)

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY Classical New Age Music Jona Schmidta a její receptivní účinky Bakalářská práce Brno, 2013 Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Ivo Bartoš Vypracovala: Kateřina Vašicová  i Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen pra- meny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. podpis  ii Poděkování Děkuji doc. Mgr. Ivu Bartošovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky.  iii Anotace Bakalářská práce má dvě části. Teoretická část práce je věnována hudebnímu stylu New Age, jeho základním znakům, vývoji, klasifikaci, světovým a českým představitelům. Praktická část se zabývá hudební tvorbou Jona Schmidta, ame- rického představitele Classical New Age Music. Cílem práce je zhodnocení re- ceptivních účinků skladeb Jona Schmidta. Annotation The bachelor thesis consists of two parts. The theoretical part is focused on New Age Music, its characteristics, progress, classification, world and Czech musici- ans. The second practical part deals with the music of Jon Schmidt, U. S. Classical New Age composer. The aim of the work is to evaluate receptive influence of his music. Klíčová slova Classical New Age Music, Jon Schmidt, klasifikace New Age Music, muzikotera- pie, New Age, receptivní účinky hudby Keywords Classical New Age Music, Jon Schmidt, New Age Music classification, music the- rapy, New Age, music receptive influence Bibliografický záznam VAŠICOVÁ, Kateřina. Classical New Age Music Jona Schmidta a její receptivní účin- ky : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2013. Vedoucí práce doc. Mgr. Ivo Bartoš.  iv Obsah 1 Úvod............................................................................................................................ 1 2 New Age Music ........................................................................................................ 2 2.1 Základní znaky New Age Music ........................................................................... 4 2.2 Vývoj New Age Music ........................................................................................... 8 2.3 Klasifikace ............................................................................................................ 11 2.3.1 Klasifikace podle funkčnosti .................................................................. 12 2.3.2 Klasifikace podle hudebních nástrojů ................................................... 15 2.3.3 Klasifikace podle hudebních vlivů ........................................................ 16 2.4 Světoví představitelé ............................................................................................ 18 2.4.1 Stephen Halpern....................................................................................... 18 2.4.2 Ravi Šankar ............................................................................................... 20 2.4.3 Mike, Terry a Sally Oldfieldovi .............................................................. 21 2.5 Čeští představitelé ................................................................................................ 22 2.5.1 Petr Piňos ................................................................................................... 22 2.5.2 Robert Jíša ................................................................................................. 24 2.5.3 Jiří Mazánek .............................................................................................. 25 3 Classical New Age Music ..................................................................................... 28 3.1 Jon Schmidt .......................................................................................................... 29 3.1.1 Diskografie ................................................................................................ 31 3.1.2 The Piano Guys ........................................................................................ 36 3.2 Receptivní účinky hudby Jona Schmidta ............................................................. 38 3.2.1 Muzikoterapeutická hudba .................................................................... 38 3.2.2 Výzkumná práce....................................................................................... 40 4 Závěr ......................................................................................................................... 57 Resumé .......................................................................................................................... 58 A Obrazové přílohy ................................................................................................... 59 B Samostatné přílohy ................................................................................................ 64 Literatura ....................................................................................................................... 65  Kapitola 1 Úvod Lidé od nepaměti na celém světě využívali hudbu ke zklidnění, uvolnění, k růz- ným rituálům a ceremoniím. Z tohoto hlediska je New Age Music, hudba nové- ho věku, pokusem o návrat ke kořenům, k víře v moc a sílu působení zvuku na člověka. První část bakalářské práce pojednává o emotivním a motivově pestrém hudebním žánru New Age, jeho vývoji, charakteristických znacích i klasifika- ci. Druhá část se blíže věnuje jedné z jeho kategorií – Classical New Age Music a tvorbě amerického skladatele Jona Schmidta. Nejdůležitějším aspektem hudby New Age je její účinek na poslucha- če, proto je cílem této práce zjistit, jaké postoje a pocity hudba skladatele Jona Schmidta v posluchačích vyvolává. A pokusit se dle získaných výsledků zhod- notit, zda může být tvorba tohoto amerického pianisty považována za muzikote- rapeutickou. 1  Kapitola 2 New Age Music Vznik hnutí New Age není přesně znám ani datován. V roce 1987 vyšel v časopi- se Time článek s názvem Harmonie Nového věku obsahující informaci, že „nikdo nemá ponětí o tom, kde se vzal termín New Age, je však jisté, že se používá už po několik desetiletí“. (WADE, 1996, str. 15) Tvrdí se, že hnutí nevzniklo v sedmdesátých le- tech, ale že jde o vyjádření toho, co zde působí už po celá tisíciletí. První populár- ní knihy, které se zabývaly hnutím New Age, se začaly objevovat již kolem roku 1965. Filozofií New Age je vzhlížení k východním náboženským představám, které dávají návod k řešení lidských problémů. Několik vůdců hnutí sbíralo in- spiraci v Tibetu u Dalajlámy. Z toho vyplývá, že modifikovaná forma buddhismu se stává podstatou myšlení New Age. Jedním ze základních učení hnutí je víra v reinkarnaci, kterou učitelé hnutí popularizují a tvrdí, že život je učením a zá- žitkem růstu nikoliv utrpením. Dále učí o duchu člověka, který žije dál a zdo- konaluje se ve věčnosti. Cílem života je sjednocení s neosobní jednotou celého vesmíru. (WADE, 1996) Hnutí v sobě obsahuje i prvky západního náboženství. Jelikož obě náboženství mají protikladné předpoklady a závěry, nelze je spojit do jednoho. Vždy jedno dominuje. Na Západě se o tomto jevu mluví poměrně krátkou dobu – asi dvacet let. Proto je velice těžké jej objektivně popsat, natož ho klasifikovat. Jeho vývoj neustále probíhá, prolíná se s různými proudy doby. Za počátek bychom mohli považovat období konce první světové války. (WADE, 1996) Dalším mezníkem je 2  doba po druhé světové válce, kdy dochází k výraznějším změnám ve společnosti. Ať už v oblasti sociální, ekonomické či politické. Mění se i životní pocity, člověk a jeho vnitřní struktura, životní styl. K dozrání dochází v 50. a 60. letech, ale k po- rozumění nové éry dochází teprve až v 70. letech. Do povědomí širšího okruhu lidí začínají změny pronikat v 80. letech, kdy intelektuálové (z oblasti filozofie, sociologie, politologie, přírodních věd) začínají ukazovat struktury nově vznika- jící společnosti. (ŠILER, 1996, str. 6) „New Age je tedy soustava myšlenek, prožitků, nadějí, vizí, představ, je to vlast- ně celé paradigma, tedy něco víc než jen určitý světový názor. Ale současně je to taky společenství lidí sdílejících toto paradigma na celém světě.“ (ŠILER, 1996, str. 9) Pro označení celého jevu či hnutí se setkáme s názvy: Věk Vodnáře; Sluneční věk; Věk změn, proměna doby, epochální zvrat; The Aquarian Conspiracy; mutace vědomí a transformace společnosti; nové paradigma, holistické paradigma; ne- ognosticismus; nová spiritualita. Žádný z těchto názvů se nijak neustálil, bývají užívány volně, metaforicky. (ŠILER, 1996, str. 9) Tento jev či hnutí má něco společného i s holistickou terapií (pozitivním myšlením), s transpersonální psychologií, s duchovní konspirací. Nemohli by- chom jej však zahrnout pod souhrnný termín náboženství. Nelze v něm najít poznávací znaky náboženství jako je víra, vztah k transcendentním bytostem či veličinám nebo kultu, i když některé skupiny v rámci hnutí New Age provozují kultické rituály. Ty mají přejaté od tzv. přírodních národů, které uctívají Slunce, přírodní síly atd. Snahou skupin je dosáhnout určitého stavu vědomí. Bývá spíše řazeno k novým náboženským hnutím nebo jako náboženství mladých, jež kriti- zují současný, pro ně starý, svět a s utopickým optimismem hledí k nadcházející- mu novému věku. Přesto nevytváří skupiny vedené autoritativními vůdci. U nás se tento termín příliš nevžil. Ani jeho projevy nejsou natolik masivní jako v západních zemích. Před rokem 1989 se začala u nás objevovat vlna módní- ho orientalismu, kdy zdomácněla různá bojová umění – karate, kung-fu, džudo a jóga i východní kultura stravování, bydlení i orientální medicína. Na pozadí 3  této vlny existuje orientální filozoficko-náboženská teorie, která tvoří úrodnou půdu pro New Age. Po roce 1989 dochází i k intenzivnímu pronikání všech typů východních náboženství, ale v upravené západní podobě. Ať už je to hnutí Hare Krišna, hinduistické a budhistické školy nebo přívrženci guru. (ŠILER, 1996) New Age se u nás šíří prostřednictvím časopisů, nakladatelství, knihku- pectví, obchodů s hudebními nosiči, ale také za přispění specializovaných center s kurzy a terapiemi, které se zabývají rozvojem vědomí, relaxačně-koncentrač- ním cvičením a programy probuzení skrytých energií. Největším propagátorem New Age u nás byl v 90. letech minulého století Vlastimil Marek, který svoji New Age music vysílal na vlnách Českého rozhla- su. K dalším domácím tvůrcům této hudby patří manželé Havlovy nebo Nada Shakti (Jana Suchánková) a další. New Age k nám přichází ze Západu s menším zpožděním a v mírnější podobě. (ŠILER, 1996, str. 25) 2.1 Základní znaky New Age Music „Počátkem 60. let dvacátého století se kromě rockových písniček a hnutí hippies objevilo něco, co změnilo hudební tvář světa daleko víc, než se zprvu zdálo. Tedy, kromě rockové hudby, která sama o sobě byla katalyzátorem téměř globálních změn. Kdo by ovšem tehdy v rachotu bubnů a ječení kytar superúspěšných superskupin zaslechl pomalejší, jedno- dušší, ale o to působivější hudbu, které se jednou začne říkat new age music? Koho by tehdy napadlo, že za dvacet let budou regály v obchodech plné takového druhu hudby, a že vznikne celá řada vydavatelství, která se na ni budou specializovat?“ (MAREK, 2003, str. 147) New Age Music je velice obsáhlý žánr. Byl ovlivněn nejrůznějšími hudeb- ními styly. Od klasické, elektronické až k ambietní, folkové a world music. Jak uvádí anglický slovník The Free Dictionary „New Age music je typ jemné melodické populární hudby pocházející z USA, kde se objevil na konci 80. let minulého století, který využívá prvky jazzu, folku a klasické hudby. Hraje se převážně na syntezátorech a na 4  akustických nástrojích“. 1 Avšak podle Oxfordského slovníku se jedná o „styl in- strumentální hudby, která se vyznačuje lehkou melodickou harmonií, improvizací a zvu- ky reprodukovanými z reálného světa jako hudba uklidňující“. 2 Tuto definici rozšiřuje Cambridge slovník se zdůrazněním vlivu poslechu hudby jako „druh hudby, která je určena k nastolení klidného a vyrovnaného stavu mysli“. 3 1 New Age music. In: Free Online Dictionary, Thesaurus and Encyclopedia [online]. Huntin- gdon Valley, PA, USA: Farlex, Inc., 2013. Dostupné z: http://www.thefreedictionary.com/ New+Age+music 2 New Age music. In: Oxford Dictionaries (British & World English) [online]. Oxford Univer- sity Press, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://oxforddictionaries.com/definition/english/Ne w%2BAge%2Bmusic?q=new+age+music 3 New Age music. In: British English Dictionary & Thesaurus - Cambridge Dictionary Online [online]. Cambridge University Press, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://http://dictionary. cambridge.org/dictionary/british/new-age-music?q=new+age+music Obrázek č. 1: 1. kantela, 2. didžeridu, 3. sitár, 4. tabla, 5. tibetská mísa 5  Roku 1996 napsal americký spisovatel Stuart Elliott článek v New York Times o New Age Music. „New Age je buď uklidňující hudba pro nové tisíciletí, nebo sluchový ekvivalent k příjemné koupeli.“ (PREUSS, 2011) V té době tuto hudbu na- zývali hudbou meditativní (hudbou pro léčbu), čímž ale vymezili jen jednu část z jejího mnohostranného využití. Ona „uklidňující hudba“ však od té doby stále rozšiřovala svoji působnost v oblasti spojené s léčitelstvím. Arne Linka, hudební teoretik, o New Age říká, že „jde většinou o hudbu novou, především sonicky, zvukově, barevně, založenou na vydatném a expresivním vyu- žití elektroakustických, exotických nebo jiných méně frekventovaných nástrojů, případně nevšedním způsobem využívaných tradičních instrumentů, a dalších emocionálně půso- bivých zvukových zdrojů. Občas se New Age odklání od konvencionalizovaných hudeb- ních forem, od evolučního hudebního průběhu, od významnějšího kontrastu a prudšího střídání nálad.“ (LINKA, 1997, str. 106) Tradiční formové typy se používají jedno- dušší, harmonie je někdy uplatňována ve velmi pozvolném harmonickém spádu a tempu, vyhýbá se kontrapunktu i složitější tematické práci. „Zahrnuje mixáž základního hudebního proudu autentickými nebo simulovanými přírodními anebo jinými ozvláštňujícími zvuky. Svým vnitřním děním bývá někdy sourodá s hudbou exotickou, jindy prozrazuje popová, rocková, jazzová, minimalistická a jiná východiska a zázemí svých autorů.“ (LINKA, 1997, str. 106) Podle internetové anglické encyklopedie Wikipedia je hudba New Age zastřešující termín pro hudbu, která je různě pomalá a má vytvořit uměleckou inspiraci a dosahovat relaxace. Její často se opakující melodie slouží pro vytvo- ření hypnotického pocitu. Někdy se používají i nahrávky zvuků přírody jako předehry ke skladbě. New Age hudba obsahuje prvky z elektronické hudby, jako syntezátor a sekvencer, ale i znaky akustické, které jsou doplněny o širokou škálu nezápadních nástrojů. Vokální aranžmá byla zpočátku v New Age hudbě vzác- ná, postupem času se stala běžnou součástí. Docházelo obzvlášť k obohacování o zpěv původního amerického obyvatelstva, sanskrtu, tibetského liturgického zpěvu nebo o texty vycházející z mytologie. Délka skladeb se běžně pohybuje 6  okolo třiceti minut. Hudba New Age se ještě rozděluje do několika skupin. „Hudba New Age je skládaná speciálně pro meditační účely. Snaží se zabránit použití těžkých rytmů, drsných zvuků, komplexní harmonie a virtuozity. Zaměření New Age není na interpreta nebo skladatele, ale na psychologické potřeby posluchače.“ 4 Základní společné znaky New Age Music: (PREUSS, 2011) • Jde o jemnou, melodickou, lehkou, klidnou a pokojnou hudbu, která svému posluchači nabízí uklidňující účinek. • Kombinuje prvky elektronické a akustické hudby spolu s nástroji. • Je ovlivněna jazzem, klasickou hudbou, folkem, ambientní hudbou, world music i přírodou. • Délka skladeb se pohybuje v rozmezí pěti až třiceti minut. Není to ovšem pravidlo, mohou mít klasickou stopáž populárních písní, která se pohybuje kolem tří minut. • Jsou v nich prvky, které se opakují a melodie vedoucí k dosažení uklidňující- ho, meditativního až hypnotického účinku. Motivy přírodních zvuků (déšť, cvrlikání ptáků, zvuk tekoucí vody a další) mají posluchačům připomenout naši sounáležitost s přírodou, kde je původ všech zvuků. • V New Age dochází k syntéze různých hudebních tradic. Mísí se různé ev- ropské, asijské, africké i latinsko-americké formy do jedinečného stylu. Odborníci zabývající se artificiální hudbou budou tuto hudbu považovat za umě- lecky nehodnotnou až podřadnou. Pro ně neobsahuje žádné posluchačsky nároč- né prvky (výraznou rytmiku či výrazné téma, hudební motiv), které by vyžado- valy větší pozornost a analytické myšlení. „Některé meditační kreace by bylo možno charakterizovat jako atematickou a amo- tivickou tvorbu v intencích Neue Musik, ozvláštněnou však exotickými postupy a silně 4 New Age Music. In: Synthtopia [online]. January 10, 2004 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.synthtopia.com/?s=New+Age 7  zaměřenou na expresivní stránku hudebního výkonu. (…) jindy má meditační hudba ráz elektroakusticky realizované velmi pomalé jakoby pozdně romantické hudby doplněné simulací přírodních zvuků, anebo elektroakusticky hrané pop music rovněž se simulova- nými přírodními zvuky.“ (LINKA, 1997, str. 100) 2.2 Vývoj New Age Music Existuje řada teorií o tom, co zapříčinilo vznik hudby New Age. Jisté však je, že vznikla experimentováním skladatelů v 60. a 70. letech. Své kořeny má v etnické hudbě Orientu. Touto hudbou se inspirovali J. Fahey, P. Winter, T. Scott a další. Jejím hlavním úkolem bylo podnítit představivost posluchače a nadchnout je lyrickou, instrumentální hudbou. Rockoví a jazzoví hudebníci reagovali na ar- tificiální hudbu a soudobou populární hudbu velice odmítavě a unikali k medi- tativnímu stylu hudby. Za nejdůležitější osobnost raného proudu hudby New Age je považován Stephen Halpern. Již na počátku sedmdesátých let začal tvořit hudbu, která byla zaměřena na meditaci a relaxaci. V té době ještě neexistovala vydavatelství za- měřená na vydávání tohoto druhu hudby. Musel si svá alba vydávat sám. Hal- pernova hudba je vystavěna na velmi dlouhých hudebních plochách, jež působí uklidňujícím dojmem, protože jednotlivé fráze jsou přizpůsobeny rytmu lidské- ho dechu. Ztotožňuje se s klidovým stavem člověka. 5 V roce 1981 vznikla první hudební vydavatelství Tower Records v Kalifor- nii, které zařadilo novou hudební sekci pro New Age. Angličan Colin Wilcox založil roku 1982 vydavatelství New World Music, které se specializuje na hudbu New Age. Objevila se i další například v Holandsku Oreade Music či v USA spo- lečnost Windham Hill Records. Podle Piera Scaruffiho souvisí vznik hudby New Age s reakcí na rockovou hudbu. Kvůli jejímu hlasitému a hlučnému vyjádření, 5 New Age Music. In: Synthtopia [online]. January 10, 2004 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.synthtopia.com/?s=New+Age 8  které je typické pro duši dospívajících, došlo ke genezi hudby, jež byla klidná a melodická. A to za účelem vystihnout nálady dospělých. Byla syntézou kultur, nálad, žánrů, formátů a životních stylů. Nejzřetelnějším předchůdcem hudby New Age je hudba artificiální, neboť i ona obsahuje skladby, které jsou instru- mentální a „náladové“. Za „objevitele“ tohoto stylu v artificiální hudbě jsou po- važováni Claude Debussy a Erik Satie. (SCARUFFI, 2005) Na vývoj hudby New Age měla vliv etnická i world music. Skladatelé elektronické hudby Vangelis, J. M. Jarré, Briano Eno, Kitaro, John Serrie, Aeoliah atd. působili svými syntezátory na formování New Age. Rovněž minimalismus se podílel na jejím rozvoji, a to především americká minimalistická škola - Terry Riley, Steve Reich a Philip Glass. A v neposlední řadě i „kosmische musik“, která byla více kontemplativní a duchovně zaměřená, posílená i o ambientní vliv. Po průkopníku Stephenu Halpernovi mají velký význam i díla impresio- nisticky laděného jazzového flétnisty Paula Horna, jazzového klarinetisty Ton- nyho Scotta, Stephana Micuse, hráče na různé lidové nástroje, či Petera Michala Hamela, jehož hudba nezapře indické a mystické vlivy. Dále bychom mohli jme- novat pianistu George Winstona, kytaristu Williama Ackermana či švýcarského hráče na harfu Andrease Vollenweidera nebo folkového instrumentalisty Johna Faheyeho a Leo Kottke. (LINKA, 1997, str. 106) Za příbuzného New Age byl považován ECM estetický jazz, který vznikl spojením jazz-rockové hudby Milese Davise a jeho kolegů Chicka Coreu, Keithe Jarreta. Šlo o jednu z nejvýznamnějších inovací v jazzu na počátku 70. let. Hudba byla jemná a elegantní, v čemž hudba New Age jednoduše pokračovala, nevyža- dovala žádná virtuózní hudební díla a upravila její sofistikované kontrapunktní zbarvení melodie. (SCARUFFI, 2005) V 80. letech se začal objevovat systém připojení hudebních nástrojů k počí- tači. Kromě toho se hudba New Age snažila dosáhnout nirvány přes spojení s pří- rodou, a proto začala používat i zvuky přírody. Někteří hudebníci byli uchváceni hudbou a náboženstvím východních civilizací. To je přivedlo k myšlence spojit 9  zvuky západních a východních hudebních nástrojů, a tím obohatit svoji tvorbu o etnické zvuky. Což také vedlo ke vzniku world music, hudby třetího světa. Zrod world music je spojován s albem Music For Zen Meditation americké- ho klarinetisty Tonyho Scotta, na kterém dochází k improvizacím mezi jazzem Scotta a dvěma japonskými hudebníky hrajícími na bambusovou flétnu – šaku- hači (Hozan Yamamoto) a na stolní citeru – koto (Shinichi Yuize). Tento styl hud- by využívali především jazzoví hudebníci, proto jej lze považovat převážně za „jazzový vynález“. První označení world music v její „moderní“ podobě získala tvorba jazzového skladatele Paula Wintera. (SCARUFFI, 2005) Společným rysem všech stylů New Age hudby je jednoduchý, nenároč- ný a uvolněný styl. Pro New Age je často používáno i jiné označení, například tzv. ambientní hudba. Ambientní hudba bývá někdy překládána jako vůkolní či okolní, která pracuje s přírodními nebo technickými zvuky. A prostřednictvím syntezátorů vytváří náladu. Klade důraz na tón a atmosféru. Mnozí ji považují za jiné označení New Age hudby. Dalo by se však říci, že jde o jakousi paralelní vý- vojovou linii, jejímž zakladatelem či prvním propagátorem z počátku 20. století byl francouzský skladatel Erik Satie. Jeho experimentování s hudbou nazývané „furniture musique“ vedlo k vytváření zvukového pozadí. Tyto experimenty ne- byly v jeho době uznávané pro jejich přílišné novátorství. (DIVÁKOVÁ, 2006) Až v 70. letech dosáhla své popularity díky anglickému skladateli, produ- centovi i hudebnímu teoretikovi Brianu Enovi. Ve své tvorbě představil základy ryze ambientní hudby. „Není to hudba k tanci. Je to spíše hudba k transu. Odvádí vás to někam jinam. Je to něco úplně jiného než pop hudba.“ (ENO, 1997, str. 69) Dříve pro ambientní hudbu platilo, že má být schopna přizpůsobit se sluchovým vjemům posluchače bez nátlaku. Stejně tak měla být ignorovatelná jako zajímavá. Vzhle- dem k tomu, že jde o relativně otevřený styl, ambientní hudba často přejímá vli- vy od jiných žánrů. (ENO, 1997) V polovině 80. let existovala hudba New Age pro sólové nástroje, malé komorní soubory, syntetický orchestr i etnické soubory. K poklesu a pádu zájmu 10