PREVENCE SYNDROMU VYHORENÍ A STRESS (PDF)

PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ A STRESS MANAGEMENT Mgr. Klára Moravcová Krok k pochopení – další vzdělávání pracovníků v sociálních službách, reg. č.: CZ.1.07/3.2.13/03.0029 BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_OBALKA.indd 3 21.10.13 11:26  1 PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ A STRESS MANAGEMENT Mgr. Klára Moravcová Krok k pochopení – další vzdělávání pracovníků v sociálních službách reg. č. CZ.1.07/3.2.13/03.0029 BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 1 21.10.13 11:32  2 Obsah 1. Úvod ...................................................................................................4 2. Stres ..................................................................................................4 2.1 Definice stresu .........................................................................4 2.2 Průběh stresové reakce ............................................................5 2.3 Subjektivní vnímání stresu ........................................................6 2.4 Příčiny – hlavní stresory ...........................................................6 2.5 Každodenní stres a náročné životní situace (krize a traumata) ......................................................................7 2.6 Příznaky stresu ..........................................................................8 2.7 Stres a zdraví .............................................................................9 3. Syndrom vyhoření ........................................................................... 10 3.1 Příznaky ................................................................................... 10 3.2 Vývoj syndromu vyhoření ........................................................ 11 3.3 Rizikové faktory ........................................................................ 11 3.4 Diagnostika .............................................................................. 13 3.5 Léčba syndromu vyhoření ...................................................... 13 4. Strategie zvládání zátěže – stress management .......................... 14 4.1 Tzv. coping a copingové strategie ........................................... 14 4.2 Obranné mechanismy ............................................................. 15 4.3 Rozpoznání prvních příznaků ................................................... 15 4.4 Konstruktivní strategie pomocí změny v myšlení, změny postojů a hodnot ........................................ 16 4.4.1 Automatické negativní myšlenky ................................ 16 4.4.2 Změna postojů .............................................................. 18 4.4.3 Žebříček hodnot ........................................................... 20 5. Hospodaření s časem – time management ................................... 22 5.1 Vyrušování .............................................................................. 23 5.2 Odmítání ...................................................................................24 5.2.1 Zásady pro odmítnutí ...................................................24 5.3 Stanovení cílů...........................................................................24 5.4 Určování priorit........................................................................25 5.4.1 Koncepty určování priorit ........................................... 26 5.5 Chyby v organizaci vlastního času ......................................... 28 6. Stres a komunikace ........................................................................ 29 6.1 Komunikační zlozvyky ............................................................ 30 6.2 Komunikační dovednosti ........................................................ 30 BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 2 21.10.13 11:32  3 6.2.1 Podpůrná komunikace ................................................. 30 6.2.2 Aktivní naslouchání ...................................................... 31 6.2.3 Zpětná vazba ................................................................32 6.2.4 Konstruktivní vztah ke kritice a vlastním chybám ..... 34 6.2.5 Asertivní jednání .......................................................... 36 7. Řešení konfliktů ............................................................................. 38 7.1 Příčiny konfliktů ...................................................................... 39 7.2 Styly chování v konfliktu ........................................................ 40 7.3 Postup při řešení konfliktů ...................................................... 41 7.4 Co ctít a čemu se vyhnout .......................................................42 7.5 Časté konflikty či potíže v zaměstnání ...................................43 8. Role zaměstnavatele a pracovního prostředí .................................................................. 45 8.1 Role zaměstnavatele .............................................................. 46 8.2 Supervize .................................................................................47 8.3 Pracovní prostředí .................................................................. 48 9. Zdravý životní styl .......................................................................... 49 9.1 Životospráva – optimální strava ............................................ 49 9.2 Spánek ...................................................................................... 51 9.3 Pohybová aktivita .................................................................... 51 9.4 Relaxační metody ................................................................... 51 9.4.1 Respirační metody – dechová cvičení ......................... 52 9.4.2 Metody svalového uvolnění ........................................ 53 9.4.3 Metody soustředění na smyslové vjemy ................... 54 9.4.4 Metody myšlenkové relaxace a imaginace ................ 54 10. Závěr ............................................................................................... 56 11. Použité zdroje ...................................................................................57 BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 3 21.10.13 11:32  4 1. ÚVOD Sociální pracovníci patří mezi jednu z profesních skupin, která je vysoce ohrožena stresem, a tedy i syndromem vyhoření, k jehož vzni- ku vede dlouhodobý stres. Jejich prací je pomáhat lidem zvládat jejich sociální, emoční a psychické problémy, často pomáhat lidem v krizi. Je tedy nezbytné, aby v oblasti prevence syndromu vyhoření a zvládání stresu byla věnována těmto skupinám dostatečná péče. Cílem předklá- daného textu je poskytnout účastníkům z řad sociálních pracovníků dostatek informací o mechanismu působení stresu, vzniku syndromu vyhoření a zejména prakticky vést k jeho prevenci a zvládání v běžném životě. Zaměřujeme se zejména na prevenci, to znamená skutečnosti, které může sám člověk ve svém životě ovlivnit a změnit, konkrétně tedy na strategie zvládání, posílení osobnosti a pozitivních postojů, hospodaření s časem, schopnost efektivní komunikace, zvládání kon- fliktů, zdravý životní styl a schopnosti relaxace. 2. STRES Téma stresu je stále aktuální, někteří autoři ho dokonce považu- jí za běžnou součást našeho života v civilizovaném světě, v našem slovníku se objevuje slovo stres velmi často. Označujeme jím téměř všechno, co nás přetěžuje, tlačí a co vnímáme jako nepříjemné. Co ale slovo přesně znamená? 2.1 Definice stresu Mnoho z nás tušíme, co stres znamená, běžně slovo stres v naší řeči používáme. Definic existuje několik, žádná však nedosáhla všeo- becného uznání. Trocha teorie nikoho nezabije, a tak si pojďme udě- lat malý exkurz do historie zkoumání fenoménu stres. Prvním odbor- níkem moderní doby, který se věnoval tématu stresu, byl americký fyziolog Cannon, který již v roce 1920 definoval stres jako stav, do něhož se zvíře dostane při stimulaci vyvolávající útěkovou nebo útoč- nou reakci, jde o reakci na agresi (Renaudová, 1993). Průkopníkem v systematickém zkoumání stresu se stal v padesátých letech kanad- ský fyziolog Hans Selye, v jehož původním pojetí je stres nespecifická BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 4 21.10.13 11:32  5 (tj. nastávající po nejrůznějších zátěžích stereotypně) fyziologická re- akce organismu na jakýkoliv nárok na organismus kladený. Upravená definice Lazaruse zní: Stres je nárok na jednotlivce, který přesahuje jeho schopnost se s nárokem vyrovnat. Vylepšení definice je v tom, že se nejedná o jakýkoli nárok, ale nárok přetěžující (Schreiber, 1992). Stres tedy lze jednoduše definovat jako zátěž působící na orga- nismus. Zátěž organismu vzniká tehdy, když na něj působí součas- ně několik sil z různého směru. Ocitáme se tzv. pod tlakem. V dnešní době člověk často pracuje pod tlakem a my ho posuzuje- me jako normální, někdy dokonce jako žádoucí, protože působí jako motivační činitel. Je-li však nároků nadbytečné množství a působí- -li po delší dobu, začínají na organismus působit rušivě až škodlivě. Jistý druh stresu je prospěšný a žádoucí (mírná dávka stresu udržuje organismus v pohotovosti a zvyšuje jeho výkonnost). Jsou však typy stresu, které, zejména působí-li delší dobu, mohou poškodit váš orga- nismus a být dokonce příčinou nemoci. Stres se tedy stává problema- tickým tehdy, kdy zátěž, napětí a přetížení nejsou vystřídány potřeb- ným uklidněním a uvolněním. Navíc stres nevyvolávají věci samy o sobě, ale záleží na tom, jakou váhu jim my sami přikládáme, jak je subjektivně hodnotíme. Stres dělíme na eustres a distres. Eustres je stres prospěšný, moti- vuje, je výzvou. Pod jeho vlivem jsme schopni mobilizovat síly a do- sáhnout lepšího výkonu. Bez určité míry stresu bychom neměli dosta- tek podnětů k překonávání překážek. Distres je naopak stres škodlivý, který omezuje naši výkonnost, efektivitu, vyčerpává nás a způsobuje negativní pocity, frustraci až depresi. Zatěžující věci, které působí zvenčí, se nazývají stresory. 2.2 Průběh stresové reakce Odpovědí organismu na stresor je reakce, kterou Selye charakteri- zoval jako generalizovaný adaptační syndrom – GAS (Kebza, Šolco- vá, 2004). GAS má tři fáze: 1. Poplachová reakce (mobilizují se všechny síly a pomocné me- chanismy) 2. Odolávání (organismus se brání za cenu likvidace rezerv) BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 5 21.10.13 11:32  6 3. Vyčerpání (organismus vyčerpal rezervy) Vágnerová (2004) popisuje průběh reakce na stres jako sled těchto kroků: • Fáze aktivace obranných reakcí • Fáze hledání účelných strategií • Fáze zvládnutí nebo fáze rozvoje stresem podmíněných poruch 2.3 Subjektivní vnímání stresu Je užitečné si uvědomit, že stres sám o sobě nemusí být škodlivý. Dokonce někdy potřebujeme určitou dávku stresu, abychom se cítili dobře. Někomu život bez stresu připadá nudný a jednotvárný. Naše porozumění situaci může ovlivnit, zda ji budeme považovat za stresu- jící, či nikoliv. Naše reakce tedy nezávisí pouze na tom, co se událo, ale hlavně na tom, jak tomu rozumíme, jaký zaujmeme postoj, jak bu- deme situaci hodnotit (Praško, Prašková, 1996). Zvládání stresu souvisí daleko více s naší myslí než s naším tělem. Reakce těla na stres začíná v mysli, v mozku. Je důležité si uvědomit fakt, že naše mysl reaguje stejně na ohrožení skutečné jako na zdánli- vé. Mozek nerozlišuje mezi tím, jak vnímáme realitu a jaká je realita sama, nerozlišuje mezi skutečnými nebo vymyšlenými stresory. To, co nás stresuje, jsou většinou pocity, ne událost sama. Vnímání je tedy zcela individuální. To, co jednoho stresuje, druhý jako stres nevnímá. 2.4 Příčiny – hlavní stresory Již víme, že různé stresory na nás mohou působit s různou inten- zitou. Stresory můžeme dělit na: • fyzické • psychické • sociální Stres je velmi často spojován s pracovním procesem. I když stresu- jící mohou být události i v osobním životě, dokonce i ty, které bývají označovány jako pozitivní, např. sňatek. V civilizovaném světě sama fyzická práce na zdraví stresově nepůsobí, člověk se na ni adaptuje. V naší fázi lidského vývoje se uplatňují ty formy stresu, které nejsou spojeny s tělesnou námahou, naopak stres není dostatečně fyzic- BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 6 21.10.13 11:32  7 kou námahou kompenzován, navíc se přidává přetížení z informací a nedostatek jednoznačných příkazů k chování nebo jejich nesoulad s mravním cítěním. Počet informací, které duševně pracující pro svou práci potřebují, se každých deset let zdvojnásobuje (Schreiber,1992). Hlavní stresory v práci: • příliš mnoho nebo příliš málo práce (nebo práce, která není v si- lách daného člověka) • příliš rychlý postup nebo zklamání z nepovýšení • absence rozvoje či vyhlídek do budoucna • změna (pracovního prostředí, spolupracovníků, charakteru prá- ce, stylu řízení) • nevyjasněné vztahy nadřízenosti, neznalost rozsahu práce a pravomocí • odpovědnost za výsledky • nedostatek samostatnosti • monotónnost práce • nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba • pocit rizikovosti práce • nepříjemné pracovní podmínky • snížení výkonnosti vlivem věku • stres vycházející z nadřízené pozice • vztahy se spolupracovníky (neochota, nedostatek vzájemné pod- pory, rivalita a konkurence) • jistota zaměstnání • vliv organizace (napjatá atmosféra, nedostatek delegování a mož- ností se zapojit, nedostatek informací, autokratický styl řízení) • konflikt mezi požadavky práce a rodiny (častá přesčasová práce či služební cesty apod.) 2.5 Každodenní stres a náročné životní situace (krize a traumata) Těžké životní situace mají velký podíl na psychický stav člověka. Podle již klasické klasifikace těžkých životních událostí podle Hol- mese a Raheho patří mezi prvních deset nejzávažnějších: • smrt manžela nebo manželky • rozvod • vězení BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 7 21.10.13 11:32  8 • smrt v rodině • zranění nebo nemoc • sňatek • ztráta zaměstnání • manželské problémy • odchod do důchodu • změna zdravotního stavu člena rodiny Nutno poznamenat, že tato klasifikace je kritizována pro svou obecnost. Nejen velké životní zvraty mohou působit stres, ale i sta- rosti, každodenní těžkosti uvádějí lidi do napětí, frustrují je, dráždí. Může se jednat o menší hádky, monotónní opakování každodenních činností, nahromadění drobných povinností, nedostatek informací apod. Cvičení: Dotazník Míry stresu dle Holmese a Raheho 2.6 Příznaky stresu Lidský organismus je vybaven schopností vyrovnávat se se stresem, ale jen do určité míry. Pokud dojde k vyčerpání, mohou se projevit pří- znaky stresu v různých kombinacích (Křivohlavý, 1994): • Psychické/emocionální příznaky (změny nálad, náladovost, nervozita, podrážděnost, neschopnost se soustředit, pesimis- mus, smutek, úzkost, negativní myšlenky, netečnost, pocit bez- moci, osamělost, vztek, nadměrné se trápení věcmi, starosti, ne- schopnost projevit pozitivní emoce, soucítění, apod.) • Příznaky v chování (nerozhodnost, nadměrné nářky, vyhýbání se úkolům, neangažovanost, zvýšené absence v práci, nepřiměřené reakce, nerozhodnost, ztráta smyslu pro humor, zhoršení kvali- ty práce, zvýšená konzumace alkoholu, cigaret, obecně tendence k závislostem, přejídání nebo hladovění apod.) • fyzické příznaky (bušení srdce, bolesti břicha, hlavy, zad, po- rucha tlaku, pocení dlaní, vypadávání vlasů, kožní potíže, ne- chutenství, zažívací potíže, nedostatek sexuální touhy, svalové napětí apod.) Cvičení: Test – příznaky stresu BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 8 21.10.13 11:32  9 2.7 Stres a zdraví Vznik mnoha nemocí je multifaktoriální a závisí mimo jiné na du- ševním stavu člověka. I k chřipce je náchylnější člověk, který se cítí psy- chicky vyčerpaný a unavený. Stres může působit na negativní změnu zdravotního stavu buď přímo, nebo nepřímo. Dle Křivohlavého (2009) se přímým účinkem stresu na onemocnění rozumí obvykle jeho vliv na imunitní, endokrinní nebo nervový systém, nepřímým pak vliv stresu na chování člověka – např. změna životního stylu. U přímého působení se jedná o tzv. psychosomatická onemocnění. Jde o nesourodou skupinu onemocnění, na jejichž vznik a projevy má výrazný vliv tělesná i psychická stránka. Jednou z hlavních domně- nek je, že na jejich vzniku má výrazný podíl nadměrné působení stre- su. Uvedeme si ty nejčastější: chronické bolesti (hlavy, zad, kloubů), kožní problémy a ekzémy, zažívací obtíže, hyperventilační syndrom, astma, žaludeční vřed, gynekologické obtíže, infarkt myokardu apod. Cvičení: Test – ohrožení zdraví Otázky pro zopakování: • Co je to stres, eustres a distres? • Jak probíhá stresová reakce? • Jak chápete subjektivní vnímání stresu? • Jaké jsou hlavní stresory v práci? • Jak se projevuje stres? • Jak ovlivňuje stres zdraví? Shrnutí: Stres je zátěž působící na organismus, nárok na jednotlivce, který přesahuje jeho schopnost se s ním vyrovnat. Eustres je stres prospěš- ný, motivující, je výzvou. Distres je naopak stres škodlivý, přesahující naše kompetence. Stresová reakce začíná poplachovou reakcí, kdy se mobilizují síly, pokračuje přes odolávání a končí vyčerpáním rezerv. Míra stresu závisí na našem subjektivním vnímání, tedy na tom, jak budeme stresovou situaci my sami hodnotit. Příčiny stresu můžeme rozdělit na fyzické, psychické a sociální. K hlavním stresorům čas- to patří zaměstnání (např. příliš mnoho práce, odpovědnost, dlouhá pracovní doba). Stres se může projevovat na úrovni psychické (např. BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 9 21.10.13 11:32  10 úzkost), chování (např. nerozhodnost) a fyzické (např. bolesti hlavy). Zásadní vliv má stres na naše zdraví, v této souvislosti hovoříme o psychosomatických onemocněních. Relaxační cvičení: Dechové cvičení 3. SYNDROM VYHOŘENÍ Syndrom vyhoření neboli burnout syndrom je termín, který byl poprvé popsán H. Freudenbergem. Je spojován se stavem psychické- ho i fyzického vyčerpání následujícím po dlouhodobém stresu. Jde o „vyplenění všech energetických zdrojů původně velice intenziv- ně pracujícího člověka“ (Freudenberg in Křivohlavý, 1998, str. 47). V současnosti existuje více než pět tisíc anglicky psaných publikací věnovaných tomuto tématu. Pojetí se různí, ale definice se shodují v následujících bodech (Kebza, Šolcová, 2003): • Jedná se především o psychický prožitek. • Vyskytuje se převážně u tzv. pomáhajících profesí. • Symptomy jsou zejména v oblasti psychické, ale i fyzické a so- ciální. • Klíčovou složkou syndromu je emoční vyhasnutí, kognitivní opotřebení a celková únava. • Vzniká z chronického stresu. 3.1 Příznaky Základními příznaky bývají: Na psychické úrovni • pocit neefektivity snažení • pocit duševního vyčerpání • utlumení aktivity • depresivní ladění • projevy negativismu, hostilis, cynismu • pokles zájmu o témata související s profesí • sebelítost, prožitek nedostatku uznání BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 10 21.10.13 11:32  11 • dráždivost • redukce činnosti apod. Na fyzické úrovni • únava, ochablost • rychlá unavitelnost • vegetativní obtíže (srdce, zažívání, dýchání) • bolesti hlavy a svalů • poruchy spánku • celková tenze apod. Na úrovni sociálních vztahů • útlum sociability • tendence redukovat kontakt s klienty, kolegy, nechuť k profesi • nízká empatie • narůstání konfliktů apod. 3.2 Vývoj syndromu vyhoření Na syndrom vyhoření můžeme pohlížet jako na stav, ale také jako na proces. Syndrom vyhoření má svůj vývoj a obvykle se popisují tato stadia: 1. původní zapálení spojené s dobrovolným přepracováváním se 2. vystřízlivění – náhled, že ideály nejsou zcela realizovatelné 3. frustrace a zklamání – pochybnosti o smysluplnosti práce 4. apatie a negativní pocity k profesi 5. úplné vyčerpání 3.3 Rizikové faktory Již sama profese může být rizikovým faktorem vzniku burnout syndromu. Pozice sociálního pracovníka je na pátém místě v přehle- du ohrožených profesí. Před touto profesí jsou lékaři, zdravotní sest- ry, další zdravotní pracovníci, psychologové a psychoterapeuti. Ale ani sama profese o sobě není klíčovým bodem, který rozhodne, zda syndrom vznikne, či nikoli. Existují další rizikové faktory, které mů- žeme rozdělit na vnější a vnitřní: BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 11 21.10.13 11:32  12 Vnější faktory: • život v současné společnosti (informace, uspěchanost, vyšší ná- roky a ambice, individualismus, materiální zaměření) • zaměstnání a způsob organizace práce (jednání s lidmi, nedo- statek zaměstnanců, nedocenění, soutěživost, náročnost termí- nů apod.) • rodina (nemoc, materiální zajištění, partnerské problémy apod.) • nedostatečná sociální opora Vnitřní faktory: • původně příliš veliký entuziasmus • původně vysoká empatie • chování typu A, tendence k soutěživosti • nízké sebehodnocení a sebepojetí • nízká úroveň asertivity • neschopnost relaxace • depresivní ladění, senzitivita, úzkostnost • pesimismus • externí lokalizace kontroly • naučená bezmocnost • nedostatečná odolnost (resilience) • přílišná pečlivost a odpovědnost, perfekcionismus Stejně tak můžeme popsat i vnitřní faktory protektivní, které tedy chrání před vznikem syndromu vyhoření: • realistická očekávání, přiměřené nadšení • přiměřené sebehodnocení a sebepojetí • dobrá úroveň asertivity • chování typu B • schopnost relaxovat • dostatečná odolnost • samostatnost • tzv. Self-efficacy – víra ve vlastní schopnosti • optimismus • interní lokalizace kontroly • pocit životní spokojenosti BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 12 21.10.13 11:32  13 3.4 Diagnostika Jak poznat syndrom vyhoření? Zejména z pozorování chování, které musí být podloženo znalostmi, jaké příznaky syndrom vyhoření má. Pak můžeme vycházet ze samotných výpovědí postižených lidí o prožitcích. Bylo vytvořeno několik dotazníků, z nichž nejznámějším je asi tzv. Maslach burnout inventory. Cvičení: Maslach burnout inventory 3.5 Léčba syndromu vyhoření Předmětem tohoto textu je prevence syndromu vyhoření, ne sama léčba. Prevence i léčba mají mnoho společných postupů, kterým se budeme dále věnovat. Co je ale specifické pouze pro léčbu již plně rozvinutého syndromu vyhoření? Předpokladem úspěšné léčby je ná- hled na svůj psychický i zdravotní stav, vůle se vyléčit a přijmout za tuto léčbu odpovědnost. Často je nezbytná pomoc zvenčí, kam patří pomoc ze strany blízkých, ale i zaměstnavatele a často je již nutná odborná pomoc – psychoterapie. Otázky pro zopakování: • Co je to syndromu vyhoření? • Jak se syndrom vyhoření projevuje? • Jak syndrom vyhoření vzniká? • Jaké jsou rizikové faktory syndromu vyhoření? • Co naopak brání vzniku syndromu vyhoření? Shrnutí: Syndrom vyhoření je stav psychického i fyzického vyčerpání or- ganismu následující po dlouhodobém stresu. Projevuje se na psychic- ké úrovni (např. pokles zájmu o profesi), fyzické úrovni (např. bolest hlavy) a úrovni sociálních vztahů (např. redukce kontaktů). Syndrom vyhoření se rozvíjí přes původní zapálení pro profesi, vystřízlivění, frustraci, apatii a negativismus až k úplnému vyčerpání. Rizikovými faktory vzniku syndromu vyhoření jsou např. nároky dnešní společ- nosti, rodinné problémy, nízké sebehodnocení, pesimismus. Prevencí vzniku syndromu vyhoření jsou např. realistická očekávání, schop- nost relaxovat, optimistický pohled na svět. BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 13 21.10.13 11:32  14 Relaxační cvičení: Cvičení pro unavené oči 4. STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽE – STRESS MANAGEMENT Jak jsme již uváděli, každý na stres reaguje individuálně – reakce na stres závisí na konkrétní osobnosti, odolnosti a schopnosti vyrov- návat se s nepříjemnými situacemi, tedy adaptační funkce. Je tedy důležité poznat sebe sama a najít si pro sebe efektivní strategii, která umožňuje najít naše slabá místa a tak i obranu před nadměrnou zátě- ží. Lazarus (in Křivohlavý, 2009) při zvládání stresu klade důraz na následující skutečnosti: 1. Je to dynamický proces (není to jednorázová záležitost). 2. Nejedná se o automatickou reakci. 3. Vyžaduje vědomou snahu a námahu. 4. Je snahou řídit dění (stress management). Cvičení: Mapa stresu 4.1 Tzv. coping a copingové strategie V této souvislosti se používá termín „coping“, který se chápe jako úsilí zvládnout podmínky, které vyžadují nebo přesahují míru adap- tačních schopností jedince. Pro Křivohlavého (1994) znamená coping umět si poradit a vypořádat se s mimořádně obtížnou, téměř nezvlada- telnou situací, stačit na neobvykle těžký úkol. Copingová strategie je pak definována jako vhodný způsob zvládání. Křivohlavý (1994) uvádí dva typy zásahů, jak situaci řešit: • změna na straně zátěže (např. vezmu si méně práce, deleguji) • změna na straně obranyschopnosti (např. nácvik dovedností, změna chybných představ, změna životního stylu) • obranné mechanismy BENEPAL_Brozura_PrevenceSyndromuVyhoreniAStressManagement_kor.indd 14 21.10.13 11:32